Cizinec musí mít zejména povolení k zaměstnání. Pokud pak cizinec vykonává práci v rozporu s tímto povolením, jedná se o nelegální zaměstnávání. Samozřejmě je pak nelegální práce cizince bez tohoto povolení, nebo mimo jiné také bez modré karty, apod. O nelegální zaměstnávání se jedná také v případě, kdy cizinec nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky.
Nejčastěji se s nelegálním zaměstnáváním v praxi setkáváme ve stavebnictví, zemědělství nebo ve výrobní činnosti. Nicméně nemusí jít ze strany zaměstnavatele nutně o úmyslné nelegální zaměstnávání ale i o nedbalostní. K nedbalostnímu výkonu nelegální práce cizinců mohou přispívat také relativně časté změny zákonů.
Kdo provádí kontrolu?
Kontrolní činnost v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců ve vztahu k oběma zúčastněným je svěřena inspekci práce.
Ta rovněž spolupracuje s tzv. cizineckou policií, která u cizinců kontroluje jejich pobytová oprávnění. Oprávnění ke kontrole mají také ale celní úřady, které však nemají pravomoc vést správní řízení o spáchání přestupku.
Co vám za nelegální zaměstnávání hrozí?
Důsledky zjištěné kontroly s pozitivním výsledkem jsou pak zejména tyto:
- Shledání zaměstnavatele vinného ze spáchání přestupku, který spočívá zejména ve zprostředkování nebo v umožnění výkonu nelegální práce.
Je nutné zdůraznit, že za tyto přestupky hrozí vysoké pokuty, a to do výše i několika miliónu korun českých. Konkrétně v případě umožnění výkonu nelegální práce hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, pokud je viníkem fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba. Rovněž se nezkoumá zavinění, což je v rámci přestupkového řízení značná nevýhoda pro zaměstnavatele.
Naproti tomu zaměstnanec – cizinec je vystaven pokutě až do výše 100 000 Kč, pokud nelegální práci koná, avšak mu správní orgán může uložit i správní vyhoštění z území ČR.
- Zaměstnanci – cizinci, kteří konají nelegální práci jsou pak také vyňati například ze zdravotního, nebo důchodového pojištění. Jinými slovy to znamená, že takový cizinec nemá nárok na státem hrazené ošetření v nemocnici. Nemá nárok na dávky ze sociálního zabezpečení v případě úrazu, těhotenství, apod. a také nemá nárok na přiznání invalidního nebo starobního důchodu.
- Naproti tomu se zaměstnavatelé vedle správního trestání mohou vystavit i „vyššímu“ trestu v podobě odnětí svobody za spáchaný trestný čin „Neoprávněné zaměstnávání cizinců“ vyjádřený v § 342 trestního zákoníku.
Samozřejmě záleží na rozsahu nelegálního zaměstnávání, ale o trestný čin se jedná, pokud zaměstnavatel nelegálně zaměstnává cizince soustavně, opakovaně nebo například za zvlášť vykořisťujících podmínek. V základní skutkové podstatě je možné za tento trestný čin uložit trest odnětí svobody až na šest měsíců třebas za současného uložení zákazu činnosti.
Čím závažnější je jednání zaměstnavatele, zejména ve vztahu k získávání vlastního prospěchu z nelegálního zaměstnávání, tím je závažnější i trestná činnost, kdy v nejpřísnější skutkové podstatě lze uložit trest odnětí svobody v rozsahu 1 – 5 let.
Na co si dát pozor?
Závěrem lze shrnout, že pro zhodnocení naplnění znaků přestupku není nově rozhodující délka výkonu nelegální práce nebo nelegálního zaměstnávání. Hodnotit se ale bude spíš závažnost a škodlivost jednání zúčastněných osob. Naproti tomu trestní zákoník vymezuje případy, kdy se o trestný čin jedná a skutková podstata v trestním zákoníku musí být naplněna (například soustavnost). Není proto na škodu si prověřit v rámci evidence zaměstnanců, zda nejednáte protiprávně. Podnět na inspekci práce nebo na PČR může přijít z jakéhokoliv důvodu a od kohokoliv a kontrole se následně nevyhnete.
DLUŽÍ VÁM ZAMĚSTNAVATEL ZA MZDU? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
