Nájemce je ve vztahu s pronajímatelem považován za slabší stranu a je mu proto poskytována zvýšená ochrana. Ta spočívá především v tom, že pronajímatel má velice ztíženou vyjednávací pozici, zejména pokud chce nájem ukončit.
Kdy může pronajímatel vypovědět nájemci smlouvu?
Pronajímatel má možnost vypovědět nájem ve tříměsíční výpovědní době, pokud nájemce poruší hrubě svoji povinnost, je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo cizím majetku nacházejícím se v domě, anebo pokud má být byt vyklizen z důvodu veřejného zájmu. Rovněž lze vypovědět nájem, pokud pronajímatel byt potřebuje pro sebe nebo svoji rodinu. Pro platnost výpovědi je nutná její písemná forma a rovněž musí obsahovat poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.
Co dělat, když nájemce nechce nemovitost opustit dobrovolně?
Velmi nepříjemná situace pro pronajímatele nastane, pokud nájemce nechce opustit předmětný byt. V takovém případě nemá jinou možnost, než se bránit soudní cestou, která je ovšem nákladná, i když v případě úspěchu v řízení budou náklady nahrazeny, tak i zdlouhavá. Pokud nájemce neuposlechne žádnou z výzev k vyklizení a uvolnění bytu, nezbývá pronajímateli nic jiného, než se na soud obrátit. Nejprve je nutné nájemci zaslat oficiální tzv. předžalobní výzvu, která je poslední výzvou k dobrovolnému plnění. Jestliže není předžalobní výzva zaslána před podáním žaloby samotné, nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Pokud nájemce byt ani po této výzvě neuvolní, podá pronajímatel u příslušného soudu žalobu, která bude znít na vyklizení bytu, popřípadě spolu s tím na náhradu škody.
Pokud bude pronajímatel v řízení úspěšný a soud vydá rozsudek ukládající nájemci povinnost byt vyklidit, neznamená to ještě, že nájemce bude takové rozhodnutí respektovat. V extrémním případě by totiž byt nemusel vyklidit a pronajímatel by musel přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí, případně exekuci.
Podání trestního oznámení na nájemce
Vedle občanskoprávní cesty je možné zvolit i cestu trestněprávní. Na nájemce odmítajícího opustit byt lze podat trestní oznámení, a to pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odstavce druhého trestního zákoníku, který říká, že až dvěma lety vězení nebo peněžitým trestem lze potrestat toho, kdo oprávněné osobě brání v užívání bytu. Je ovšem důležité připomenout, že trestněprávní metody lze použít až jako prostředek poslední instance, kdy nelze chtěného výsledku dosáhnout jinými metodami, například tedy žalobou na vyklizení bytu. Rozhodně tedy nelze pronajímateli doporučit řešit spor s nájemcem pouze v rovině trestněprávní. Pravděpodobně by nebyl úspěšný.
Dejte si pozor na silnější nátlakové akce
Zároveň se pronajímatel musí mít na pozoru, aby se sám nedopustil trestného činu. Často se totiž stává, že pronajímatel, vnikne do bytu a například nic netušícímu nájemci vymění zámky. Právo učinit takové jednání opírá o své vlastnické právo k předmětnému bytu. Přestože vlastnictví je považováno za nejsilnější majetkové právo vůbec, takto pronajímatel postupovat nesmí. Sám by se totiž mohl dopustit trestního činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního řádu.
CHCETE POMOCI ŘEŠIT PODOBNOU SITUACI? RÁDI VÁS V CELÉM PROCESU ZASTOUPÍME!
