Co je to tzv. řádné a mimořádné vydržení pozemku?

Co je to tzv. řádné a mimořádné vydržení pozemku?

V klidu si tak žijete ve svém domečku se zahrádkou, kterou máte oplocenou, když vám přijde dopis od souseda, že jste oplotil i jeho část pozemku, nebo dokonce celý jeho pozemek. Co s tím, když už léta na „sousedovic“ pozemku pěstujete exotické dřeviny? A říká vám něco vydržení? Tak určitě čtěte dále.

Co je to vydržení?

CO JE TO VYDRŽENÍ?

Podle občanského zákoníku platí, že vlastnické právo k pozemku souseda můžete nabýt nejen smlouvou nebo jiným způsobem, ale i tzv. „vydržením“. Vydržení znamená, že pozemek držíte (ve smyslu užíváte jej) po dlouhou dobu, po kterou se soused o své vlastnické právo nestará. A proto se dává průchod faktickému stavu, tedy například právě faktickému oplocení pozemků. Zákon pak rozlišujte „řádné“ a „mimořádné“ vydržení. 

Celá právní otázka ohledně tohoto institutu je poměrně složitá, proto se v tomto článku věnujeme pokud možno stručnému a pochopitelnému výkladu a základnímu rozlišení těchto dvou institutů.

Řádné vydržení

Doba nutná k vydržení počíná běžet okamžikem bezprostředně poté, kdy se držby ujmete.

Pro řádné vydržení pozemku souseda budete pak muset držet pozemek souseda nejméně 10 let. Současně držba musí být po celou dobu tzv. řádná, poctivá a pravá. 

    • Držba je řádná, když se jí ujmete zejména z vůle předchozího držitele. Tedy například koupíte dům se zahrádkou, která už byla oplocena včetně části sousedního pozemku.
    • Držba je poctivá, když držíte sousedův pozemek a jste objektivně přesvědčeni, že užíváte vlastní pozemek a nikomu jinému neškodíte. O poctivou držbu se ale nebude jednat například tehdy, kdy by průměrnému člověku muselo být z okolností zřejmé, že skutečný stav je jiný, a tedy patrně nebudete skutečnými vlastníky pozemku souseda. To může nastat například za situace, kdy by ve smlouvě byla výměra pozemku – zahrady – 200 m2 a vy byste reálně užívali násobně větší pozemek.
    • Držba je pravá, pokud jste se jí neujali lstí, svémocně nebo potajmu, apod.

    mimořádné vydržení

    Pro mimořádné vydržení pozemku je sice nutné pozemek souseda držet nejméně 20 let. Avšak k vydržení není třeba prokazovat například uzavření smlouvy a držba daného pozemku jako taková musí splnit především jednu zásadní podmínku. Slovy zákona by se tomu, kdo pozemek drží musel prokázat „nepoctivý úmysl.“

    Nejvyšší soud toto vykládá tak, že se držby pozemku musíte chopit tzv. „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Jinými slovy v den, kdy obdržíte klíče od domečku se zahradou a poprvé na ni vstoupíte, musíte mít objektivní přesvědčení, že nikomu nepůsobíte škodu.

    Nabytí vlastnického práva

    Obecně lze uzavřít, že k řádnému vydržení nemovitosti postačí „pouze“ 10 let. Avšak pro nabytí vlastnického práva tímto způsobem jsou mnohem přísnější podmínky. Kdežto k mimořádnému vydržení je nutná dvojnásobně dlouhá doba, ale u soudu vám soused musí prokázat, že jste se držby pozemku před 20 lety ujali v úmyslu mu škodit (tedy ve zmiňovaném nepoctivém úmyslu). 

    Pro vydržení pozemku je však zásadní, zda objektivní okolnosti zrovna vašeho případu a celá situace mohou být způsobilé k vydržení pozemku. Každá maličkosti (doba, výměry pozemků, zaměření geodetem, zásahy správních orgánů, apod.) může mít vliv na nabytí vlastnického práva. A proto je dobré se obrátit na odborníka, který vám se vším pomůže. Případně si sami zkontrolujte i podle katastru, zda není již přímo z něj patrný nějaký nesoulad se skutečným stavem. 

    ŘEŠÍTE NĚCO PODOBNÉHO A NEVÍTE SI RADY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

    Zajišťovací převod práva: Jak ochránit své pohledávky

    Zajišťovací převod práva: Jak ochránit své pohledávky

    Zajišťovací převod práva je jedním ze způsobů, jak se ochránit před neuhrazením vašich pohledávek. V tomto článku vám popíšeme, o co se jedná, jak tento institut funguje a kdy je vhodné ho využít.

    Zajišťovací převod práva

    Co je to zajišťovací převod práva?

    Je to jeden ze zajišťovacích institutů, jehož smyslem je zlepšit právní postavení věřitele při uspokojování své pohledávky. V zásadě se jedná o institut velice podobný zástavnímu právu. Oproti němu však v případě zajišťovacího převodu práva nedochází k potřebě zajištěnou věc zpeněžit. Věřitel si tak může danou věc např. ponechat (je-li převáděno vlastnické právo k věci).

    jak zajišťovací převod vlastně funguje?

    Dlužník převádí na věřitele zpravidla vlastnické právo k určité věci (např. nemovitosti, automobilu, cenným papírům) s tím, že tento převod práva je dočasný (tzv. podmíněný), a to do doby, než bude dluh, který je zajišťovacím převodem práva zajištěn, splněn. Dlužník je tak motivován ke splnění svého dluhu. V opačném případě se totiž může stát, že o majetkovou hodnotu, která je předmětem zajišťovacího převodu práva, jednou pro vždy přijde.

    Výhody

    • Vysoká míra jistoty: Věřitel má již na počátku smluvního vztahu jistotu, že v případě nesplnění dluhu ze strany dlužníka bude moci buď předmětnou věc zpeněžit a uspokojit tak svou pohledávku, nebo si danou věc za účelem uspokojení své pohledávky ponechat.
    • Motivace dlužníka: Dlužník je motivován ke splnění dluhu, protože nechce přijít o věc, která byla věřiteli převedena. Zde je důležité, aby se jednalo o věc, která já zpeněžitelná a má pro dlužníka určitý, byť i jen majetkový význam. 
    • Relativní jednoduchost: Zajišťovací převod práva se relativně snadno zřizuje, a to na základě smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem,. To z něj činí poměrně flexibilní nástroj. 

    Flexibilita: vedle vlastnického práva je možné převést např. i právo užívací či právo požívací (brát si z věci plody a užitky), tzn. věřitel může využívat výhod vlastníka věci, aniž by byl však považován za jejího vlastníka.

    Nevýhody

    • Náklady: Zřízení zajišťovacího převodu práva, zejména dojde-li k faktickému předání věci věřiteli, jsou spojeny náklady související s prostou správou věci. Věřitel je povinen pečovat o věc po celou dobu zajištění. S tím může být spojena povinnost účelně vynakládat náklady, s nimiž musí věřitel alespoň rámcově počítat.

    Omezený výkon práva: S podmíněně převedeným právem nemůže věřitel nakládat bez omezení. Věřitel např. nemá právo po dobu trvání zajištění danou věc prodat či darovat, ani tuto zatížit věcnými břemeny.

    Kdy je vhodné využít zajišťovací převod práva?

    Je vhodné jej využít v případě:

    Dlouhodobá splatnost dluhu: Pokud je dluh splatný v delším časovém horizontu, vhodně nastavená smlouva o zajišťovacím převodu práva může být vhodným nástrojem, jak ochránit vaši pohledávku před inflací a znehodnocením.

    Vysoké hodnoty pohledávky: Pokud je hodnota vaší pohledávky vysoká, je vhodné pohledávku zajistit jakýmkoli způsobem, přičemž tento institut může být efektivní variantou, jak se chránit před neuhrazením ze strany dlužníka.

    Pochybnosti o solventnosti dlužníka: Pokud máte pochybnosti o solventnosti dlužníka, je zajišťovací převod práva vhodným nástrojem, jak se chránit před situací, kdy nebude dlužník schopen splnit svůj dluh např. z důvodu úpadku.

    Náš tip

    Pokud uvažujete o některém ze způsobu zajištění vaší pohledávky, a to např. zajišťovacím převodem práva, neváhejte se obrátit na odborníka. Ten vám pomůže s výběrem vhodného zajišťovacího institutu a nastavením podmínek tak, aby byla redukována rizika neuspokojení vaší pohledávky.

    POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

    Uznání dluhu a jeho výhody

    Uznání dluhu a jeho výhody

    Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.

    Uznání dluhu

    Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky

    Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.

    Výhody pro věřitele:

    • Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
    • Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.

    Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.

    Výhody pro dlužníka:

    • Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
    • Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele; 

    Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem
    a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.

    Kdy je vhodné dluh uznat?

    Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:

    • Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
    • Pokud je dluh již promlčený
    • Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
    • Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři

    Jak správně uznat dluh?

    Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:

    • Komu dluží: označení věřitele
    • Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
    • Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
    • Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)

    Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.

    Náš tip

    Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.

    POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

    Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

    Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

    V obecném společenském povědomí je zakořeněna představa, že soudní řízení je zdlouhavé a trvá mnohdy i několik let, než je skončeno. Tato představa má do určité míry pravdivý základ. Ale rozhodně není pravdou, že každé soudní řízení musí být nutně zdlouhavé a musí trvat celou řadu let.

    Někdy se však stane, že účastníci řízení využívají zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení a snaží se celé řízení uměle protahovat.

    Níže se zaměříme na některé zákonné prostředky, které lze v případě průtahů v soudním řízení využít k obraně proti takovým průtahům.

    Průtahy v soudním řízení

    Délka soudního řízení

    Ano, některá soudní řízení se mohou táhnout i několik let. Ale většina z nich je naopak oproti obecné představě skončena podstatně dříve a netrvá ani jeden rok.

    Samotnou délku soudního řízení pak může ovlivňovat celá řada okolností. Některé z těchto okolností mohou být dány na straně soudu a mohou spočívat zejména v jeho nečinnosti. Některé pak mohou být dány spíše na straně účastníků řízení. Ti mohou zneužívat zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení.

    stížnost podle zákona o soudech a soudcích

    Jako obecný prostředek ochrany nejen proti průtahům v soudním řízení je možné podat stížnost podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost je možné podat v souvislosti s různými typy soudního řízení. Může se jednat o soudní řízení civilní, trestní či například správní. Touto stížností je možné se vedle průtahů v soudním řízení bránit také vůči chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem.

    Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

    Zákon o soudech a soudcích pak obsahuje ještě další, o něco více specifický prostředek obrany proti průtahům v soudním řízení. Tímto prostředkem je možnost podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vyřízení tohoto návrhu je limitováno poměrně krátkými lhůtami, kdy v případě jeho důvodnosti by mělo dojít zjednodušeně řečeno ke stanovení určité lhůty, ve které je nečinný soud povinen učinit určitý procesní úkon.

    Ústavní stížnost a stížnost k ESLP

    Pakliže ani výše uvedené prostředky nevedou k odstranění namítaných průtahů v soudním řízení, je možné se dále bránit rovněž podáním ústavní stížnosti. O té rozhoduje Ústavní soud. V průtazích v soudním řízení lze totiž shledávat rovněž porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu. Listina základních práv a svobod totiž v tomto směru stanoví, že každý má právo na to, aby jeho věc byla u soudu projednána „bez zbytečných průtahů“.

    Obdobné stanoví také Evropská úmluva, která je ještě přísnější. Stanovuje právo na projednání věci nejenom bez zbytečných průtahů, ale „v přiměřené lhůtě“. V souvislosti se zmínkou o Evropské úmluvě pochopitelně nelze vyloučit ani možnost podání stížnosti pro porušení předmětného ustanovení Evropské úmluvy. O téteré rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Jakkoliv je i takový právní prostředek ochrany teoreticky možný, v praxi nebude v těchto případech příliš praktický. Jeho použití bude připadat v potaz zejména v případech extrémní délky soudního řízení, kdy již všechny vnitrostátní prostředky nápravy daného stavu selhaly.

    náhrada nemajetkové újmy

    V případě, že v soudním řízení došlo k průtahům, je možné se následně domáhat vůči státu přiznání zadostiučinění (ať už formou omluvy, či peněžitého zadostiučinění) za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Průtahy v soudním řízení jsou totiž zásadně považovány za nesprávný úřední postup. Takovou žádost o odškodnění bude třeba v případě soudního řízení podat zpravidla u Ministerstva spravedlnosti,. To se bude řídit podle speciálního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V případě, že ministerstvo takové žádosti nevyhoví, je možné se následně domáhat odškodnění vůči státu v klasickém soudním řízení, ve kterém je žalován právě stát.

    průtahy na straně účastníků řízení

    Výše uvedený text se věnoval průtahům řízení majícím původ především v nečinnosti soudu samotného. Jak však bylo naznačeno již v úvodu tohoto článku, průtahy v soudním řízení mohou být v některých případech způsobeny také v důsledku obstrukčního postupu některého z účastníků řízení.

    V takových případech bude obrana spočívat především v uplatnění procesních prostředků, které účastníkovi řízení poskytují procesní předpisy upravující konkrétní typ soudního řízení, které se vede (tj. občanský soudní řád, trestní řád, soudní řád správní apod.). Může se jednat o podnět k předvedení, návrh na zamítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost a mnohé další procesní prostředky, které ten který procesní předpis v daném typu soudního řízení umožňuje využít.

    Vedle toho je možné poukázat také na to, že v extrémních případech obstrukčního jednání některého z účastníků řízení bude možné v takovém jednání shledávat i podezření ze spáchání trestného činu pohrdání soudem. V takovém případě může možná obrana spočívat v podání trestního oznámení.

    Závěr

    Výše jsou ve stručnosti zmíněny základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení, které právní řád účastníkům řízení poskytuje. V některých případech lze uplatnit některé z těchto právních prostředků i současně, v jiných případech bude vhodnější mezi těmito prostředky dle jejich bližších specifik volit jen některý z nich, a to ten nejvhodnější. S tím vám nejlépe poradí advokát.

    ŘEŠÍTE PODOBNOU SITUACI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

    Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

    Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

    Pojmy „žaloba“ a „trestní oznámení“ jsou všem známé, nicméně každý člověk si pod těmito pojmy představuje tak trochu něco jiného. Řada lidí tyto pojmy dokonce směšuje dohromady a používá jako synonyma. Jak tomu tedy je? Jedná se v případě žaloby a trestního oznámení o totéž?

    V následujícím článku se dočtete základní informace jak ohledně žaloby, tak trestního oznámení. Dozvíte se, k čemu tyto prostředky slouží a co je s nimi spojeno.

    Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením.

    Již na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že v případě žaloby a trestního oznámení se jedná o dva zcela odlišné právní prostředky, jakkoliv v některých případech mohou vést do určité míry ke stejnému cíli.

    žALOBA

    Žaloba je návrh na zahájení soudního řízení. Typicky se podává v případě, pokud vám někdo dluží nějaké peníze a zpravidla musíte zaplatit soudní poplatek . V žalobě je zpravidla potřeba také exaktně označit osobu žalovaného, proti které se žaloba podává.

    V návaznosti na podání žaloby je potom u soudu vedeno samotné soudní řízení. Soud zpravidla nařídí jedno, či podle potřeby i více jednání k projednání věci. Obvykle potom platí, že ten, kdo podává žalobu, má také povinnost nejenom tvrdit pro věc rozhodující skutečnosti, ale tyto skutečnosti také prokázat důkazy. Toto se označuje jako „důkazní břemeno“.

    Rozsudek

    Výsledkem soudního řízení je potom obvykle rozsudek, který buď žalobě vyhovuje, a žalovanému ukládá, aby žalobci něco uhradil. Anebo se rozsudkem žaloba zamítne, a v takovém případě žalobce povinen, aby žalovanému nahradil jemu vzniklé náklady řízení (především náklady na zastoupení advokátem). Není tedy radno podávat žaloby nedůvodné.

    Proti vydanému rozsudku se potom zpravidla lze bránit ještě podáním odvolání, o kterém následně rozhoduje nadřízený soud.

    Lze uzavřít, že cílem žaloby je projednání soukromoprávního nároku žalobce před soudem (zpravidla se bude jednat o nárok na uhrazení peněžité částky žalovaným).

    Trestní oznámení

    Trestní oznámení je naopak oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Typicky se podává v případě, kdy si myslíte, že mohlo dojít právě ke spáchání trestného činu, a chcete, aby věc prověřila policie. Za podání trestního oznámení se na rozdíl od žaloby žádný poplatek nehradí, a lze jej podat i vůči neznámému pachateli. Také v tomto případě není radno podávat trestní oznámení vědomě nepravdivá. Takový oznamovatel si potom naopak sám může přivodit trestní stíhání za křivé obvinění.

    CÍL TRESTNÍHO OZNÁMENÍ

    Hlavním cílem trestního řízení je zjistit, zdali osoba, proti které se toto řízení vede, spáchala trestný čin. Pakliže ano, tak jí uložit trest. Navzdory těmto hlavním cílům trestního řízení lze i přímo v rámci trestního řízení nárokovat také náhradu škody vzniklé trestným činem do určité míry obdobně, jako žalobou. Pakliže poškozený takový svůj nárok řádně doloží, trestní soud zpravidla uloží odsouzenému, aby tento nárok poškozenému uhradil. Poškozený má pak zjednodušenou situaci v tom směru, že není nucen se tohoto nároku domáhat v samostatném řízení podanou žalobou. Trestní soud nicméně může poškozeného s jeho nárokem také odkázat právě na podání žaloby ve standardním občanskoprávním řízení. Děje se tak především v situacích, kdy by potřeba dokazování spojená s takto uplatněným nárokem poškozeného výrazně přesahovala rozsah potřebného dokazování pro posouzení otázek viny a případně trestu obviněného.

    ZVAŽUJETE-LI PODÁNÍ ŽALOBY NEBO TRESTNÍHO OZNÁMENÍ, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT, ABYCHOM VÁM POMOHLI.