Co přesně se skrývá za pojmem „bezdůvodné obohacení“ a jak se liší například od krádeže? Jak byste v takovém případě měli postupovat a co všechno udělat? Na všechny tyto otázky vám odpoví tento článek.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
Kdy se jedná o bezdůvodné obohacení?
O bezdůvodné obohacení se jedná v případech, kdy se jedna osoba obohatí na úkor jiné osoby, aniž by k tomu měla spravedlivý nebo zákonný důvod. Bezdůvodné obohacení je založeno na objektivním principu a povinnost k jeho vydání není zásadně svázána se stavem, zda ten kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil byl v dobré víře, tedy zda tušil, zda se dopouští protiprávního jednání.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
V naší advokátní praxi se s případy bezdůvodného obohacení setkáváme velmi často. Jako příklad bezdůvodného obohacení lze uvést případ, kdy kupující odstoupil od kupní smlouvy a prodávající nechce vrátit zpět peníze, nebo bylo zasláno nájemné po skončení nájemní smlouvy či případ, kdy klient omylem zaslal peníze ze svého účtu na účet cizí osoby a ta je dobrovolně nevrátila. V každém případě se i o bezdůvodném obohacení dá mluvit jako o dluhu vůči vám.
Jak postupovat v případě bezdůvodného obohacení?
Tyto peníze v dispozici druhé osoby, která k nim nemá právní důvod (např. neexistuje smlouva), je samozřejmě musí vrátit. K tomu je zpravidla zapotřebí výzva k vrácení peněz, a tím nastane splatnost dluhu, což je důležitým momentem.
Pokud se jedná o peněžité plnění, lze požadovat i úroky z prodlení v případě, že dlužník nevydal bezdůvodné obohacení včas, zpravidla ihned, bezodkladně od doručení výzvy. Pokud by bezdůvodné obohacení nespočívalo v penězích, ale v nějakém předmětu, který by však dlužník neměl u sebe, musí vydat peněžní náhradu za předmět bezdůvodného obohacení.
když to nejde po dobrém
Jako poslední pokus o mimosoudní vyřešení věci slouží předžalobní výzva. Zasláním výzvy dáváte dlužníkovi najevo, že věc myslíte vážně. Také ho ale upozorníte na možnost, která nastane, pokud dobrovolně nesplní svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení.
Pokud obohacený nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, jedinou možností, která existuje je podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (na zaplacení). Avšak ještě předtím, než podáte k příslušnému soudu návrh ve věci samá, musíte zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu.
Zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi má také jeden zásadní význam pro řízení před soudem. Žalobce, který dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň sedm dnů před podáním návrhu ve věci samé, má nárok na náhradu nákladů řízení, pokud měl v řízení úspěch.
Promlčení
Nesmíte však zaspat, protože i v případě bezdůvodného obohacení se uplatní promlčecí doby. Zpravidla platí, že do 3 let ode dne, kdy se dozvíte o tom, že by vám někdo měl vrátit peníze, se musíte obrátit na soud, aby byl váš nárok bez rizika uznán. Záměrně je uvedeno „zpravidla“ do 3 let, jelikož v jednotlivých případech mohou být promlčecí doby odlišné. Začněte tedy řešit vaše pohledávky vždy včas.
shrnutí
Abychom to shrnuli, pokud máte podezření, že vám někdo dluží, aniž k tomu je právní důvod, musíte učinit tyto kroky:
Výzva k úhradě dluhu (zesplatnění);
Předžalobní výzva poté, co se doručí výzva k úhradě;
Osmý den podat žalobu k soudu.
Složitost těchto případu je často odrazující. A proto jsou vám k dispozici odborníci, kteří vás provedou celým procesem a poradí s vaším problémem. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Pravidelně se na nás obrací klienti, kterým vznikne pohledávka např. v rámci jejich podnikatelské činnosti, která ale není ze strany dlužníka řádně uhrazena. V takovém případě je samozřejmě nezbytné přistoupit k vymáhání pohledávky. Občas nicméně narazíme na příběhy, kdy se na nás klient coby věřitel obrátí až v situaci, kdy spoléhal na vlastní zkušenosti a s vymáháním započal na vlastní pěst.
Dali jsme proto dohromady některé z nejčastějších chyb, které mohou vymožení pohledávky zkomplikovat či dokonce zcela znemožnit.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
1. Předčasný konec vymáhání
Mnoho věřitelů se domnívá, že pokud pohledávka není uhrazena do několika dnů nebo týdnů, je již nenávratně ztracena. To však není pravda. I pohledávky, které jsou po splatnosti již několik měsíců, můžete úspěšně vymáhat. Vždy je proto důležité vymáhání pohledávky zahájit co nejdříve a důsledně v něm pokračovat.
K tomuto musíte umět rozlišit splatnou a nesplatnou pohledávku, neboť pouze splatnou pohledávku lze úspěšně vymáhat. V případě nesplatné pohledávky může být tato vymáhána bezdůvodně a předčasně, neboť věřiteli ještě nevznikl nárok na vyplacení žalované částky. Soud by např. takovou žalobu mohl zamítnout pro její předčasnost a vám tak pouze vznikly pouze náklady soudního řízení, které by jen navýšily celkové (transakční) náklady na vymožení pohledávky.
2. Emoční zapojení
Věřitelé, kteří jsou s dlužníkem v obchodním vztahu, se často dopustí chyby, že se do vymáhání pohledávky příliš emocionálně zapojí. To může vést k tomu, že budou dlužníka napadat nebo mu dokonce vyhrožovat, pokud svůj dluh neuhradí. Takové jednání je však neprofesionální a může dlužníka pouze utvrdit v jeho rozhodnutí dluh nezaplatit.
K tomuto podotýkáme, že určitá extrémní forma či intenzita nátlakového jednání může být dokonce posouzena jako trestný čin vydírání dle ust. § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme se proto vyvarovat jakýmkoli osobním útokům či výhrůžkám, neboť emoční zapojení může být povětšinou spíše na škodu a ke kýženému výsledku mnohdy skutečně nevede.
3. neznalost právních předpisů
Věřitelé často nevědí, jaké právní předpisy se při vymáhání pohledávek uplatňují. To může vést k tomu, že věřitel činí kroky, které jsou buď neúčinné, neplatné nebo dokonce protiprávní. V extrémních případech tak může dojít k tomu, že samotný dlužník může věřitele zažalovat a požadovat po něm náhradu vzniklé újmy. To samé platí o nesprávně zažalovaném nároku na zaplacení pohledávky, který může může soud zamítnout a věřiteli uložit povinnost zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů soudního řízení.
Základní postup, se kterým můžete při vymáhání pohledávky počítat, jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku. Na internetu je samozřejmě k dispozici celá řada různých postupů při vymáhání pohledávek. Některé z nich jsou účinné, jiné méně. Věřitel by měl vybírat postup, který je vhodný pro daný konkrétní případ. Pokud si přitom nejste jistí, který postup zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem.
4. Otálení s předáním pohledávky k vymáhání
Pokud věřitel zjistí, že se dlužník nechystá pohledávku uhradit, měl by ji co nejdříve začít vymáhat, popř. předat k vymáhání odborníkovi, který vám dokáže celý proces vysvětlit a v rámci vymáhání vás kvalifikovaně zastoupit. Otálení může vést k tomu, že se pohledávka stane obtížně vymahatelnou nebo dokonce nedobytnou. V tomto směru je nezbytné pamatovat na skutečnost, že pohledávky se tzv. promlčují. Promlčení znamená, že po určité době je vymahatelnost pohledávky oslabena natolik, že soud vám vaši oprávněnou pohledávku za určité situace ani nemusí přiznat. Standardní promlčecí (subjektivní) lhůta činí 3 roky ode dne splatnosti vaší pohledávky. Otálet s vymáháním pohledávky se proto nevyplácí, proto je potřeba jednat vždy proaktivně a sledovat dobu, která od splatnosti pohledávky již uplynula.
Jak se vyvarovat chyb při vymáhání pohledávek?
Abyste se vyhnuli chybám při vymáhání pohledávek, je důležité:
Začít s vymáháním pohledávky co nejdříve.
Vyhnout se emocionálnímu zapojení.
Obeznámit se s právními předpisy, které se při vymáhání pohledávek uplatňují.
Vybrat si vhodný postup při vymáhání pohledávek.
Pokud si nejste jisti, jak postupovat, poraďte se s odborníkem.
BUDETE-LI POTŘEBOVAT, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Setkáváme se s případy, kdy se na nás obrátí klient, který se právě dozvěděl, že jeho dlužník, kterému zapůjčil peníze, nedluží peníze pouze jemu, nýbrž má i další věřitele, resp. dluhy i vůči jiným osobám. Co je zapotřebí zvážit a jak se v takové situaci zachovat? Právě na tyto základní otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka / splatnost dluhu / věřitel vs. dlužník, které se v tomto článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
Získejte co nejvíc informací
Pokud jste zjistili, že váš dlužník má i další dluhy vůči jiným osobám, rozhodně není rozumné otálet. Je zapotřebí bezodkladně jednat. V prvé řadě je důležité prověřit, zda mají ostatní vámi zjištěné pohledávky třetích osob jakýkoli vliv na aktuální majetkovou situaci vašeho dlužníka.
V tomto směru je zcela zásadní zjistit, kolik věřitelů vůči vašemu dlužníkovi pohledávku eviduje. Dále vás bude zajímat jaká je celková výše těchto dluhů. Neméně významné je rovněž zjistit, zda jsou některé z dluhů vašeho dlužníka tzv. po splatnosti, tedy zda již náhodou není váš dlužník v prodlení s úhradou některého z vámi dodatečného zjištěného dluhu. K získání těchto informací bude nezbytné obrátit se na dlužníka s žádostí, aby vám výše uvedené skutečnosti sdělil a ke zjištěným dluhům vám poskytl bližší vysvětlení.
Využijte veřejné registry
Pokud vám dlužník není ochoten sdělit bližší informace ohledně jeho majetkové situace, doporučujeme alespoň nahlédnout do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Popř. si nechat vyhotovit výpis z Centrální evidence exekucí, abyste měli jistotu, zda není vůči dlužníkovi vedena exekuce, popř. zda nebyl vůči němu podán insolvenční návrh. Poměrně často se stává, že klient se o existenci dalších dluhů jeho dlužníka dozví právě z těchto veřejně dostupných zdrojů.
zajištění dluhu
Pakliže zde dlužník evidován není, ideální je navázat s ním komunikaci a vyzvat ho k tomu, aby vám dluh tzv. zajistil, a to např. formou ručitelského závazku, finanční záruky či jiným způsobem, který právní řád nabízí. Nejlepší samozřejmě je, mít pohledávku zajištěnou již od začátku, ale i v průběhu trvání závazku je možné požadovat zajištění. Posloužit může rovněž zřízení zástavního práva či sjednání zadržovacího převodu práva, abyste předešli tomu, že dlužník nebude schopen svůj dluh v budoucnu uhradit. Toto se samozřejmě týká jakéhokoli vašeho tzv. nesplatného dluhu, tj. dluhu, u kterého ještě nenastala povinnost jeho úhrady, resp. s jehož úhradou váš dlužník není v prodlení.
Splátky a uznání dluhu
Pokud však již evidujete vůči Vašemu dlužníkovi tzv. splatný dluh, tj. dluh, s jehož úhradou je již dlužník v prodlení, v takové situaci je vhodné pokusit se s dlužníkem dohodnout na splátkovém kalendáři nebo na jiné formě splácení dluhu. Tato možnost může být vhodná, pokud má váš dlužník zájem splácet svůj dluh, ale nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby splatil celou část dluhu najednou. S ohledem na existenci dalších věřitelů, resp. dluhů třetích osob je zajisté rovněž vhodné dlužníka vyzvat k tomu, aby vám dluh tzv. uznal, tedy vám písemně utvrdil existenci dluhu. Tímto můžete zásadním způsobem posílit vaše věřitelské postavení a usnadnit vaši procesní situaci v případě, bude-li nezbytné dluh v budoucnu vymáhat soudní cestou.
Řešení soudní cestou
Co dělat, když je situace vážnější, vůči dlužníkovi evidujete splatnou pohledávku a dlužník nereaguje na jakékoli vaše návrhy, jak situaci mimosoudním způsobem řešit? Co když navíc z veřejně dostupných zdrojů zjistíte, že vůči dlužníkovi jsou již vedeny exekuce či bylo dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jednejte okamžitě! V těchto případech se řešení mnohdy neobejde bez zásahu soudu v rámci klasického sporného řízení, kdy zapotřebí podat žalobu na vymožení dlužné částky. Nebo v rámci insolvenčního řízení, kdy soud rozhoduje o tzv. úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Máte-li již v ruce tzv. exekuční titul (např. rozsudek, který dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit vám dlužnou částku), můžete podat návrh na exekuci u vámi zvoleného soudního exekutora.
Poraďte se s advokátem
Vzhledem k tomu, že vymahatelnost vaší pohledávky v těchto případech vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a majetkové situaci dlužníka, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vaši situaci objektivně posoudí a navrhnou vám dostupné způsoby, jak lze Vaši pohledávku lépe ochránit v případě existence více věřitelů, resp. jaké konkrétní kroky učinit za účelem vymožení vaší pohledávky, existuje-li více věřitelů a je dána důvodná obava, že by nemuselo dojít k jejímu (ani částečnému) splacení.
POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ VYMAHATELNOSTI VAŠICH POHLEDÁVEK? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Běžně se setkáváme s pojmy jako pohledávky, dluhy nebo závazky, ale existuje mezi nimi nějaký významný rozdíl? V tomto článku se zaměříme na bližší specifikaci těchto termínů.
Co je to závazek?
Závazek, také nazývaný obligace, představuje právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo požadovat něco od dlužníka, což nazýváme pohledávka, zatímco dlužník má povinnost poskytnout věřiteli něco, co označujeme jako dluh. Pohledávky a dluhy ze závazků vznikají v běžném životě velmi často a jsou propojené vzájemnými právy a povinnostmi. Například při smlouvě o koupi domu jsou obě strany – kupující a prodávající – současně dlužníky a věřiteli, přičemž každá strana má své specifické povinnosti a nároky. Kupující je v tomto případě dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Zároveň je však i věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě, tedy domu. Prodávající je naopak věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, který má dluh přenechat dům kupujícímu.
Pohledávky a dluhy
Pohledávka je v podstatě označení pro právo na plnění. Jedná se o nehmotný majetek a za splnění určitých podmínek může být postoupena třetím stranám. Stejně tak i dluh vyžaduje souhlas věřitele k jeho převzetí. V případě, že pohledávka není dobrovolně splacena, věřitel se často obrací na orgány veřejné moci. Právo věřitele, uznávané autoritativním rozhodnutím veřejného orgánu, se označuje jako nárok. Každý nárok je zároveň právem, i když ne každé právo je nárokovatelné.
Promlčení
Procesem, který může vést ke ztrátě nároku, je promlčení práva. Promlčení znamená oslabení práva v průběhu času s cílem zajistit nějakou obecní právní jistotu. Promlčení se liší od prekluze tak, že samotné právo v tomto případě nezaniká. Ale pokud dlužník namítne, že právo promlčelo (a promlčecí lhůta skutečně uplyne), věřitel ztrácí nárok na jeho uplatnění a má pouze naturální právo – tedy právo bez vynutitelného nároku.
Jak na vymáhání pohledávky
Pokud má věřitel splatnou pohledávku, měl by se obrátit na soud prostřednictvím žaloby nebo návrhu na vydání platebního rozkazu (v případě peněžitého plnění). Soudní proces zahrnuje dokazování relevantních skutečností. Jestliže je u peněžitých plnění podaný návrh na vydání platebního rozkazu, může soud rovnou vydat platební rozkaz. Tím dlužníkovi nařídí, aby buď zaplatil danou částku nebo podal odpor. U pohledávek do 1 milionu korun lze využít i elektronický platební rozkaz, což je taková rychlejší a zjednodušená forma.
Platební rozkaz je potřeba doručit do vlastních rukou žalovaného. Doručení fikcí v tomto případě není možné. V případě, že se platební rozkaz doručit nepodaří, řízení skončí a začne běžet sporné nalézací řízení a následují další kroky.
V případě, že už rozsudek nabyl právní moci, začíná žalovanému běžet lhůta pro dobrovolné plnění. Po jejím uplynutí a nezaplacení je pak rozsudek vykonatelný. Věřitel jej pak může nechat vykonat nuceně, buď prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo přes exekuci vedenou soudním exekutorem.
Vymáhání pohledávek může být složitý a časově náročný proces. Věřitel musí často absolvovat dlouhé soudní řízení, pokud není pohledávka dobrovolně splacena. Teprve poté, co nemožnost odvolání uplynula a lhůta pro dobrovolné plnění vypršela, lze podat návrh na exekuci u exekutora, který je pověřen provedením nuceného výkonu.
DLUŽÍ VÁM NĚKDO PENÍZE A NEMÁ SE K JEJICH VRÁCENÍ? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Neuhradil vám dlužník pohledávku, odmítl uhradit škodu, kterou vám způsobil, nebo způsobil jinou újmu? Zkoušeli jste nejprve věc řešit po dobrém, ale neúspěšně? Pak čtěte dále!
Předžalobní výzva
Jestliže dlužník nereaguje a nechce dobrovolně uhradit svůj dluh, je na místě přistoupit k vymáhání pohledávky. V první řadě musíte písemně vyzvat dlužníka tzv. „předžalobní výzvou“ se základním právním rozborem a důvodem, proč po něm požadujete konkrétní částku k úhradě. V této výzvě je také dlužník standardně upozorněn na skutečnost, že jste pevně odhodláni obrátit se na příslušný soud, pokud neuhradí váš nárok. Každou předžalobní výzvu je vhodné napsat individuálně s ohledem na všechny skutečnosti, které předcházely nezaplacení vašeho nároku. Proto vám již s tímto rozborem může pomoci právník, který má dostatek odborných znalostí.
Obraťte se na soud
Po sedmi dnech se můžete obrátit na soud s návrhem (žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), aby vám přiznal požadovaný nárok, který dlužník dobrovolně neuhradil, a aby zaplatil vzniklé náklady spojené s uplatněním nároku. Tento návrh nemusí být nijak formálně nebo graficky upraven, musí ale splňovat náležitosti, které zákon vyžaduje, musí v něm výt uvedena všechna tvrzení a všechny důkazní prostředky, kterými lze prokázat váš nárok.
Pokud je návrh bezvadný, soud vyzve žalobce, aby zaplatil soudní poplatek. Po jeho uhrazení soud prozkoumá podmínky, zda může věc řešit, a pokud dojde k závěru, že ano, postupuje zpravidla jedním ze dvou uvedených postupů.
Vyzve žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil a také uvedl tvrzení a důkazy, pokud s žalobou nesouhlasí. Následuje předvolání k jednání před soudem a po dokazování, které může trvat různě dlouhou dobu, soud rozhodne, zda žalobu zamítá, nebo uloží žalovanému, aby vám uhradil požadovanou částku.
Vydá elektronický platební rozkaz, kde vám přizná požadovanou částku. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný může bránit tzv. „odporem“, tím se platební rozkaz ruší a postupuje se dle bodu 1.
Exekuce dlužníka
Může samozřejmě dojít i k odvolání, dovolání, případně i k řízení před Ústavním soudem. Máte-li ale v konečném důsledku vykonatelný exekuční titul (rozsudek nebo elektronický platební rozkaz) a dlužník přesto neuhradil, můžete podat exekuční návrh libovolnému exekutorovi.
Exekuční návrh musí splňovat (s určitými odchylkami) náležitosti jako žaloba. Poté, co je exekuční návrh podán, exekutor požádá soud o tzv. pověření. Pokud soud neshledá žádné vady, pověří exekutora k vedení exekuce, který okamžitě vydá exekuční příkazy na majetek dlužníka, který se podaří dohledat a zašle je dlužníkovi společně s výzvou k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti.
Od doručení těchto dokumentů běží dlužníkovi lhůta 30 dnů k „dobrovolnému“ splnění (avšak již částečně pod tíhou exekuce). Jakmile tato třicetidenní lhůta uplyne, aniž by dlužník svou povinnost splnil, stane se exekuce pravomocnou a exekutor může přikročit k aktivnímu nucenému vymáhání pohledávky.
Způsoby, jakými může dojít k vymožení peněz, jsou stanovuje zákon. Nejčastěji však dochází ke strhnutí peněz z bankovního účtu a ze srážek ze mzdy. V krajním případě může dojít i k prodeji movitých a nemovitých věcí dlužníka. O všech krocích exekutor věřitele (případně jeho právního zástupce) informuje, jelikož exekuční příkazy se povinně doručují i věřiteli.
tip na závěr
Pokud dlužník neplní, je rychlým a ideálním případem vymáhání pohledávky právě vydání elektronického platebního rozkazu a následné vymožení peněz z bankovního účtu exekutorem. Někdy se však dlužník brání „zuby nehty“. Podává opravné prostředky jak v řízení před soudem, tak v exekučním řízení a celý proces vymožení pohledávky se razantně prodlužuje, a to i na roky. V nejhorším případě však může být dobytnost pohledávky nulová. A to když dlužník nedisponuje bankovními účty, nepracuje a ani se nepodaří dohledat jakýkoliv jeho jiný majetek.
Lze tak jedině doporučit, abyste si prověřili už v momentě uzavírání smlouvy, zda dlužník disponuje nějakým majetkem. Můžete si též pojistit případné vymožení peněz ručitelstvím nebo jiným zajišťovacím prostředkem. Pokud dlužník způsobil škodu nebo jinou újmu, majetkové poměry se samozřejmě zjistit nedají a lze tak jedině doufat.
S PODOBNÝMI STAROSTMI VÁM MŮŽEME POMOCI. NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
